Okolí Máchova jezera
HRAD RALSKO
Tento nádherný "tajemný" hrad se nachází nedaleko Mimoně v okr. Česká Lípa. Vystoupat až na vrchol kopce na kterém je postaven dá člověku opravdu zabrat. Ale pak jste odměněni královským výhledem po nádherné krajině.
Podle archeologických nálezů víme, že tu stál hrad už ve 13. století. Možná, že je dokonce starší, ale zatím to nelze spolehlivě doložit. Ve starých listinách se název Ralsko objevuje už mnohem dříve, ale neví se, jestli se jednalo o kopec nebo hrad. První písemné důkazy o hradu jsou ze 14. století a postavil ho Jan Chudoba z Vartemberka poté, co mu husitská vojska obsadila a vypálila Vartemberk.
Ralsko patřilo k tzv. strážným hradům, které kontrolovaly bezpečnost stezky z Čech do Německa (Žitavy) a také pořádek na rozlehlém Vartemberském panství. Vartemberkové postupně ztráceli své postavení u dvora a jejich majetek se zmenšoval. Další majitelé se rychle střídali a pobývali velice krátce. Lze spolehlivě dokázat, že se hrad přestavoval ještě v 15. století, ale v pozdějších dobách, kdy se k bydlení začaly stavět pohodlnější zámky, byl opuštěn a v roce 1505 už je uváděn jako pustý. Prý v něm nějakou dobu přebývali dokonce loupeživí rytíři, ale ti se o nějaké stavební obnovy určitě nestarali.
O další zkázu se postarali hledači pokladů, kteří tu kopali, spoustu zdí pobořili, ale nic nenašli. Chudák hrad, to ani netušil, že poslední ránu dostane ve 20. století, kdy se stal součástí zakázaného vojenského prostoru a navštěvovali ho pouze naši "bývalí bratři", o čem dodnes svědčí zdi počmárné azbukou.
Hrad byl postaven na vysokém nepřístupném kopci a stavba kopírovala jeho tvar. Vše obepínala pevná hradní zeď. Do hradu se vstupovalo pouze jednou branou, která byla vybudována v masivní 5,6 metru široké štítové přední zdi. Následovalo nevelké předhradí ze kterého se vcházelo do první obytné věže spojené s palácem. Kolem paláce byl dvorek vytvořený hradbou a stál tady i most kterým se chodilo do druhé věže, která byla také obklopena dvorkem. Zbytky čtverhranných věží jsou nejstarší částí původního jádra. Jejich dvorky byly původně zastavěny zřejmě dalšími i když jen dřevěnými stavbami. Vzhledem k funkci hradu a zřejmě i klimatickým podmínkám nejen hradby, ale i stěny staveb dosahovaly šířky až pěti metrů. Jak se můžete sami přesvedčit, kamení na stavbu měli dost a nemuseli ho nosit z daleka. Dnešní stav zdí a zbylých staveb je výsledkem rekonstrukce ve 20. století. Nevím, nejsem odborník, ale v několika knihách se píše, že to nebyla oprava zdařilá, ale naopak se tím zničily některé důležité znaky pro určo vání stáří hradu. Prostě dnes je to tak a těžko už se to někdy změní.